Panenský blues
Sypej mi klidně zaživa
sůl do ran a jed do piva
šeptej tu milosrdnou lež
že ležíš a už nevstaneš
Až všechny barvy vesmíru
padnou nám přesně na míru
Až anděl svoje křídla sklopí
a bílé roucho krví skropí
Až se sám čertu upíše
a řekne, co je do duše,
až Bůh se nahlas zasměje
a zařve: Kde je naděje ?
Až satan kutnu oblékne
a pomodlí se v poledne
až ďábel začne tiše prosit
ať smrt přestane už kosit
Až možná někdy, potom, pak
zastavíme svůj rychlovlak
až naučíme Pravdu lhát
a Váhy začnou neváhat
Snad někdy příště – ale proč
chtít zastavit ten kolotoč
sypej co chceš a komu chceš
hlavně že brzo vypadneš